Dokumenty o ropném zlomu

  /  Bonusy k filmu Žít změnu,  Cinema blog,  Inspirace dokumentem  /  

Mezi témata pod heslem „žít změnu“ patří i energetické možnosti, které do budoucna jako lidstvo máme, a hrozba nepředvídatelného rozsahu problémů pramenících ze zhoršené dostupnosti energií, hlavně ropy. Na ropě je naše průmyslová civilizace extrémně závislá, je to podstatný pilíř dopravy, průmyslu i zemědělství. Její energie umožnila populační explozi, blahobyt, spoustu volného času i rozkvět zábavy. V posledním desetiletí vznikla hlavně v Americe celá řada dokumentárních filmů, které souzní s obavami z ropného zlomu a z toho, že následující století zřejmě staví svět před nějaký proces transformace z důvodu slábnoucích nebo stále dražších zdrojů ropy, a některé až s apokalyptickou naléhavostí předvídají jednoznačný kolaps civilizace. Je dnes riziko, že ropa začne světu docházet, úplně zažehnané nebo současný optimismus spojený s poklesem její ceny napovídá “alespoň” tomu, že budeme mít víc času na nalezení nových technologií, které umožní hladký přechod od ropy k jiným zdrojům?

Článek vychází jako bonus k filmu Žít změnu.

Ropny zlom

Názory na pravdivost takzvané Hubbertovy teorie ropného vrcholu, která tvrdí, že celý svět se brzy ocitne (nebo už ocitl) na hranici, kdy ropa začíná být stále hůře přístupnější a dražší, má své zastánce i kritiky, ale asi těžko se dá její platnost vyvrátit v měřítku desítek a stovek let. U tak složitého problému je samozřejmě dobré nedělat si závěry jenom z jednoho nebo dvou filmů a je na místě zabývat se dlouhodobě i zasvěcenou literaturou a dávat si dění ve světě do souvislostí. Nicméně není od věci připomínat si i starší filmy na téma ropného zlomu.

Ze tří dokumentů na toto téma, které jsou u nás nejlépe dostupné (navíc s českým překladem) zdá se být nejlepší Slepá skvrna (2008), protože nevykresluje jednoduché scénáře budoucnosti, ale spíš odkrývá leckteré důležité souvislosti a pokládá otázky, jak by si svět poradil se situací, na kterou není připravený. Ropný zlom tady není zjednodušený na pád do záhuby, je ale určitě z dlouhodobého pohledu důležitým předělem, krokem do velké nejistoty a nového světa, protože celé lidstvo by vstoupilo do éry drahé a hůře dostupné energie. Jestli by šlo o tvrdý náraz nebo o plynulejší přechod, tady nikdo neví, což je jistě nejpoctivější přístup. Slepá skvrna, i když je méně přehledná, je o něco „barvitější“, než dokument Až dojde ropa – drsné varování (2006), který je vhodný spíš k pochopení základního problému (původu, historie těžby ropy i jejího výjimečného potenciálu, nadhodnocování množství ropných zásob státy a firmami) a taky možných hrozeb, plynoucích z toho, jak moc jsme závislí na zdroji, který je nejistý a návykový. Vyznění tohoto druhého filmu chce být o něco jednoznačnější – jak říká název, jde mu o varování, že jsme na počátku velké transformace nebo zhroucení civilizace.

AŽ DOJDE ROPA – DRSNÉ VAROVÁNÍ
A Crude Awakening: The Oil Crash
Režie: Basil Gelpke, Ray McCormack
Hudba: Philip Glass
Švýcarsko, 2006
85 min.

Slepá skvrna se ale navíc zaměřuje na současný mentální stav mnoha lidí. A drží se i dál od senzačních katastrofických nebo konspiračních vizí (ke kterým nemá daleko dokument Collapse), aniž by jeho výpověď ztratila na závažnosti. Je sice zaměřená na amerického diváka a tamní reálie, ale v podstatě vyslovuje problémy, které se týkají kohokoliv. Ať už věříme na ropný zlom nebo ne, tento film stojí za vidění pro upozornění na propagandu reklamního průmyslu a televize s kultem celebrit nebo na dezinformační kampaně a strategie ropných a automobilových společnosti, motivovaných snahou omezit vývoj šetrnějších a ekologičtějších technologií. To všechno odvádí pozornost lidí k iluzi, že všechno hladce plyne a nekonečný ekonomický růst a stálé množení věcí má pokračovat a pokračovat bude. Slepá skvrna je místem, kde z našeho zorného pole mizí věci, které by nám mohly připadat bezprostředně nebezpečné. Film tedy vyzývá k samostatnému, kritickému myšlení a taky dává problém ropy do širších souvislosti s dalšími hrozbami – potravinovou krizí, klimatickými změnami nebo stárnutím populace. Odpovídá to hlubšímu porozumění, protože v budoucnosti zřejmě hodně půjde o možný souběh různých globálních hrozeb a rostoucí cena energií je „jenom“ jednou z nich.

SLEPÁ SKVRNA
Blind spot
režie: Adolfo Doring
USA, 2008
86 min.

Problematičtěji se jeví dokument Collapse (2009). Je jistě nejpesimističtější z těchto tří a taky nejsubjektivnější. Zatímco první dva filmy využívají názory různých odborníků – novinářů a spisovatelů, ekonomů, sociologů, geologů a předkládají fakta, Collapse naopak staví na jediném mluvčím. Michael C. Ruppert, z jehož knihy A Presidential Energy Policy námět filmu vychází, byl policistou a investigativním reportérem. Dokument je jedním z výsledků jeho práce, která trvala zhruba třicet let. Ve filmu mluví hlavně o své osobní vizi kolapsu v důsledku vyčerpání zásob ropy. Tohle pojetí výstižně vypovídá o době plné nejistoty, kdy není možné jasně uchopit cosi zásadního v budoucnosti a spolehnout se na žádné oficiální instituce. Navíc se tu nepochybně projevilo to, že film vznikal v pesimistické době světové finanční krize. Ruppert sám je ovlivněný specifickou výchovou – otec ho vytrénoval na situace, ve kterých se rozhoduje mezi životem a smrtí. Je možné, že má v tomto duchu zjednodušené chápání situace, a proto kolem sebe vidí jenom cestu k jednoznačnému kolapsu a katastrofickým koncům? Jeho pesimistická naléhavost hodně působí na emoce, a proto film lépe uvízne v paměti (pokud divák na konci nevyskočí z okna), ale chtěl-li by člověk získávat informace o tom, kam svět údajně směřuje po ropném zlomu jenom z tohoto filmu, musí mít na paměti, že je to jednostranný pohled. Collapse je dobrý jako zajímavý střípek do většího kontextu, ale ne pro uvedení do tématu a pro širší rozhled.

THE COLLAPSE
Režie: Chris Smith
USA, 2009
81 min.

Z dalších dokumentů, kde se toto téma objevuje, je možné uvést třeba filmy The Great Squeeze: The Surviving the Human Project (2009) nebo The End of Suburbia (2004). Bohatou rešerši těchto filmů je možné nalézt zde.

V době, kdy máme spoustu informací skoro o všem a zároveň žádné z nich nemůžeme tak úplně věřit, kdy schází velká idea a jasné směřování společnosti, jsou právě globální hrozby tím, co provokuje něco jednotícího a nezpochybnitelného. Ať už je ropný zlom aktuálně reálný nebo ne, dokumenty o něm dobře ukazují, na čem skutečně stojí naše civilizace. V podstatě to nejsou peníze a finanční trhy. Skutečný růst každé společnosti musí stát na něčem reálném a hmatatelném. Stejně jako v pravěku to byl kámen nebo železo, dnes je to z podstatné části ropa. Příkladem toho, jak skutečně hýbe politikou a společností, jsou některé válečné konflikty, třeba přítomnost USA v Iráku před několika lety. Ropa je problematická v tom, že naše touha po ní vyvolává konflikty, války nebo ekonomickou nejistotu, a taky z hlediska ekologického, třeba svým dopadem na klima planety.

Článek vychází jako bonus k filmu Žít změnu, na který se můžete podívat jako náš VIP klient.

Získejte VIP SLEVY, RADY, TIPY a zajímavé články!

Sdílet: Facebooktwittergoogle_plusFacebooktwittergoogle_plus

Štítky:


Informace o autorovi:

Roman Kozák
Roman Kozák
Roman Kozák je vystudovaný scenárista a dramaturg, milovník krajiny a na tomto místě zanechává odkazy a krátké poznámky k dokumentárním filmům. Jejich společné téma napadlo ho symbolizovat (díky jednomu nečekanému nálezu při procházce v poli za domem) úlomkem pravěké sekerky pod jedoucím kombajnem. Ať tato stránka poslouží k lepšímu povědomí o některých aktuálních a zajímavých tématech.