Lidský rozměr

  /  Cinema blog,  Inspirace dokumentem  /  

Lidský rozměr
Režie: Andreas M. Dalsgaard
Dánsko, Bangladéš, Čína, Nový Zéland, USA, 2012
77 min

Dánský urbanista a architekt Jan Gehl je ve svém oboru vizionářem, přestože jeho úvahy jsou v podstatě velmi jednoduché. Absolvoval architekturu v roce 1960, v době vrcholícího modernismu, který, jak sám říká, separoval život ve městech do přísně oddělených sekcí a rodiny do panelových domů.  Pak se ale oženil s psycholožkou. Už čtyřicet let se zabývá dodnes stále menšinovým pohledem na městské plánování – zohledňuje v něm především člověka a jeho potřeby a snaží se dávat mu prostor tak, aby pak města žila skutečným a přirozeným životem, kde k sobě všichni mají blízko a nepřicházejí o svou intimitu. Gehl vidí potíž v tom, že nám chybí pochopení lidské přirozenosti a že pro architekty je sám lidský život těžko postižitelný. Proto donedávna nikdo nesledoval, jak velký dopad má městské plánování na styl života, to, že je velmi často v rozporu s naší přirozenou potřebou žít ve společenství ostatních lidí.

V češtině vyšly tři Gehlovy knihy: Města pro lidi, Nové městské prostory a Život mezi budovami – užívání veřejných prostranství. Jeho vize, která se prosazuje už v mnoha městech po celém světě, je ale v českých podmínkách bohužel zatím v nedohlednu. Myšlení lidí se samo mění pomalu.

Lidský rozměr je velmi cenný svým globálním rozletem i vhledem do problému. Exkurze do Číny, Kodaně, New Yorku a Melbourne tematizují lidské odcizení v nepřirozeně projektovaných městech, podřízených hlavně myšlence dopravního a ekonomického rozvoje, ale ještě výrazněji ukazují možnosti jeho řešení. Film je ale i vizí budoucnosti a na příkladu bangladéšské Dháky, nejrychleji rostoucího města světa, ukazuje, že čínský a západní model růstu měst, kladoucí důraz na automobily a dálnice, míří v kontextu mnohonásobně větší asijské populace k obrovskému kolapsu celých velkých městských oblastí. Míříme do zmatku, který si sami budujeme? V roce 2050 bude žít 6,5 miliardy lidí ve městech. Do té doby se kapacita měst bude muset zdvojnásobit. Je něco takového vůbec uskutečnitelné? Co se stane, až 4 miliardy lidí v rozvojových zemích skočí do auta? Ve hře jsou změny netušených rozměrů. Film přináší jasné poselství: většina lidí chce totéž a život se harmonicky obnovuje sám, stačí jenom dát mu prostor. K trvalému oživení a „polidštění“ měst nedojde, když budeme mít všechno nalinkované a pod kontrolou. A právě to je většinou v rozporu s tím, co chtějí velké nadnárodní korporace. Ty přinášejí často efekt, který je brzy viditelný, ale ve výsledku slepý pro lidský rozměr daného místa.

Lidský rozměr ukazuje naléhavost Gehlových myšlenek a je také filmem o inspiraci, kterou tyto myšlenky vyvolávají po celém světě. Mluví tu především architekti, lidé z oboru městského plánování nebo aktivisté, kteří jsou jimi na různých místech planety ovlivněni. To všechno je podtržené ryze filmovým viděním a působivou, profesionální kamerou, za kterou stojí i promyšlený formální koncept.

Staňte se VIP klientem

Sdílet: FacebooktwitterlinkedinFacebooktwitterlinkedin

Štítky:


Informace o autorovi:

Roman Kozák
Roman Kozák
Roman Kozák je vystudovaný scenárista a dramaturg, milovník krajiny a na tomto místě zanechává odkazy a krátké poznámky k dokumentárním filmům. Jejich společné téma napadlo ho symbolizovat (díky jednomu nečekanému nálezu při procházce v poli za domem) úlomkem pravěké sekerky pod jedoucím kombajnem. Ať tato stránka poslouží k lepšímu povědomí o některých aktuálních a zajímavých tématech.